Finanční ocenění podniku si klade za cíl vyjádřit hodnotu podniku, případně jeho části, pomocí určité peněžní částky, přičemž potenciál podniku je oceněn peněžním ekvivalentem. Hodnota podniku závisí na účelu ocenění a na subjektu, z jehož hlediska je ocenění zpracováno. Teorie oceňování definuje čtyři kategorie hodnoty: Tržní hodnota, Investiční hodnota, Objektivizovaná hodnota a Obvyklá hodnota.
Tržní hodnota je definována jako odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, přičemž by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.
Subjektivní hodnota (tzn. investiční hodnota) – hledá odpověď na otázku: Jakou hodnotu má podnik z hlediska konkrétního kupujícího? Subjektivní neboli investiční hodnota je ovlivněna subjektivními názory a individuálním očekáváním investora, neboť vyjadřuje jakou hodnotu má podnik pro konkrétního investora.
Objektivizovaná hodnota je definována jako typizovaná a jinými subjekty přezkoumatelná hodnota stanovená za předpokladu, že podnik bude pokračovat dále ve své činnosti. Při hledání objektivizované hodnoty podniku se vychází ze stavu podniku v okamžiku ocenění. Změny v hospodaření podniku jsou zohledněny pouze v rozsahu, který byl k datu ocenění již rozpracován a schválen. Jedná se např. o investice, které se do kalkulace hodnoty podniku zahrnují pouze v rozsahu, který již byl schválen a je ve stádiu realizace. Z hlediska výnosů se do kalkulace ocenění se zahrnují pouze ty výnosy, které budou dosaženy z dnešního hlediska s vysokou pravděpodobností, tzn. výnosy a růstové příležitosti, které se k datu ocenění jeví jako nesporné a doložitelné.
Komplexní přístup na základě tzv. Kolínské školy, který vychází z myšlenky, že kategorie hodnoty vychází z funkcí, která má ocenění pro uživatele.
Kolínská škola definuje několik základních funkcí oceňování: funkci poradenskou, funkci rozhodčí, funkci argumentační, funkci komunikační a daňovou. Těmto funkcím odpovídají odlišné kategorie hodnoty. Za nejdůležitější funkci je zpravidla považována funkce poradenská, která má za úkol stanovit hraniční hodnoty tj. maximální cenu, kterou ještě může zaplatit kupující, aniž by na transakci prodělal, a minimální cenu, kterou je ještě prodávající ochoten akceptovat, aby na prodeji neprodělal.
Další kategorií hodnoty je obvyklá hodnota, kterou definuje zákon č. 151 /1997 Sb. o oceňování majetku. Dle §2 tohoto zákona se majetek a služba oceňují obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Zákon o oceňování majetku upravuje způsoby oceňování majetku a služeb pro účely taxativně stanovené tímto zákonem (zejména oceňování pro účely daňové, dědictví, apod.). Volba metody ocenění majetku závisí na hledané kategorii hodnoty.
V podstatě existují tři skupiny oceňovacích metod a hledaná hodnota se většinou opírá o použití více oceňovacích metod. Jedná se o tyto metody:
• Metody opírající se o analýzu výnosů
• Metoda diskontovaného peněžního cash flow (DCF)
• Metoda kapitalizovaných čistých výnosů
• Kombinované výnosové metody
• Metoda ekonomické přidané hodnoty
Metody založené především na analýze aktuální situace na trhu
• Ocenění na základě tržní kapitalizace
• Ocenění na základě srovnatelných podniků
• Ocenění na základě srovnatelných transakcí
• Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu
Metody založené na ocenění podnikového majetku
• Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen
• Likvidační hodnota
• Substanční hodnota na principu reprodukčních cen
• Substanční hodnota na principu úspory nákladů
• Majetkové ocenění na principu tržních hodnot
Hodnota podniku je dána očekávanými budoucími příjmy pro vlastníka nebo vlastníky podniku, které jsou diskontovány na jejich současnou hodnotu.
Pokud je cílem získat subjektivní ocenění, pak je vhodné použít metodu diskontovaných peněžních toků tzv. DCF. V případě stanovení tržní hodnoty lze pro ocenění použít metody založené na analýze aktuální situace na trhu. Jako vhodná metoda se jeví také metoda diskontovaného peněžního cash flow, pokud použité peněžní toky budou definovány jako peněžní toky očekávané trhem.
V případě hledání objektivizovaného ocenění se jeví jako vhodné použití konzervativnější a z hlediska dat průkaznější metody jako metoda kapitalizovaných čistých výnosů, kombinované výnosové metody nebo metody založené na ocenění podnikového majetku.